Výsledky pro hledaný výraz: ""

Paměť nebyla dar. Byla to dovednost, kterou se lidé museli naučit

Ve společnostech bez písma a záznamových technologií neexistovala možnost „dohledat si to později“. Pokud informace nezůstala v hlavě, přestala existovat . A proto se s pamětí zacházelo úplně jinak n

Paměť v cloudu: co jsme digitalizací získali – a co jsme při tom potichu ztratili

Jenže právě v téhle úlevě se skrývá změna, kterou si často neuvědomujeme. Digitalizace paměti neznamenala jen to, že si méně pamatujeme . Znamenala, že jinak myslíme . Co jsme získali: paměť bez hran

Panenka s posláním: Jak Barbie s inzulinovým čerpadlem mění vnímání diabetu u dětí i dospělých

Když se ve světě hraček objeví nová Barbie, tisíce holčiček prožívá stejné nadšení, jako fanoušci Applu nad novým iPhonem. Ale jen málokdy to budí pozornost vědců, lékařů i pacientských organizací. T

Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

Když čísla popírají intuici Lidský genom obsahuje přibližně 20–25 tisíc genů . Pšenice jich má přes 120 tisíc . Některé lilie, kapradiny nebo mloci jdou ještě dál. Přesto nikdo nepochybuje, že lidský

Paraziti, slunce a Nil plný bakterií: proč byla hygiena ve starověkém Egyptě otázkou přežití

Holá hlava jako ochrana před parazity Vši byly v Egyptě tak rozšířené, že se jim lidé snažili zabránit tím nejradikálnějším způsobem – odstraňovali veškeré tělesné ochlupení . Muži i ženy si holili h

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Nové důkazy od Gladstone Institute for Neurological Disease naznačují, že příčinou může být chronická hyperaktivita těchto neuronů – tedy že jsou „vyhořelé“ vlivem nadměrné zátěže. V modelu vytvořené

Pátek 13-tého: Proč i dnes věříme pověrám? Mozek hledá vzorce i tam, kde žádné nejsou

Mozek jako stroj na hledání vzorců Lidský mozek evolučně vznikl jako detektor vzorců. V přírodě bylo výhodnější předpokládat, že šustění v trávě znamená predátora – i když to byl jen vítr – než opačn

Peníze možná nerostou na stromech, ale zlato ano. Vědci našli mikročástice zlata v jehličí

Vědci z Univerzity v Oulu a Geologického ústavu Finska objevili v severofinském Laponsku zlaté nanočástice uvnitř jehličí smrku ztepilého. A co je ještě překvapivější – tyto drobné zlaté krystalky zř

Perito Moreno: Ledovec, který vzdoruje oteplování a nutí vědce přehodnocovat "jistoty"

Nezmenšuje se tempem, jaké by odpovídalo globálnímu trendu. V některých obdobích si dokonce udržuje stabilní hmotu. Tato anomálie z něj činí jeden z nejpozoruhodnějších přírodních fenoménů současnost

Perleťové oblaky: Krása, která požírá ozon. Nejpodivuhodnější barvy zimní oblohy

Perleťové oblaky , tenké vrstvy ledu schované vysoko ve stratosféře, se rozzáří i dlouho po západu slunce – jako by nebe samo hořelo duhou. Jejich krása ale není nevinná. Tyto křehké oblaky totiž ury

Perský záliv: Proč se právě tady opakovaně rozsvěcují pojistky světové bezpečnosti

Geografie, která vytváří napětí Perský záliv je relativně malý vodní prostor sevřený mezi Íránem na severu a arabskými státy na jihu. Na jeho konci leží Hormuzský průliv – jediné námořní spojení regi

Pigment zrzavých vlasů měl být biologický problém. Nová studie ukazuje, že může buňky naopak chránit

Pigment, který se vymyká: co je pheomelanin Barva lidských vlasů, kůže i peří u zvířat vzniká díky dvěma hlavním typům melaninu. Eumelanin vytváří hnědé až černé odstíny a je považován za ochranný pi