Slyšíte barvy? Vidíte hudbu? Nejde o fantazii. Mozek někdy skládá svět jinak, než si myslíme

Když se smysly přestanou držet odděleně

Synestézie je stav, při němž se smyslové vjemy propojují způsobem, který většina lidí nezažívá. Nejčastější forma spojuje písmena nebo čísla s barvami – například písmeno A může být pro konkrétního člověka vždy červené, číslo 5 zelené. Důležité je, že tato spojení nejsou náhodná ani proměnlivá. Jsou stabilní napříč lety.

Funkční magnetická rezonance ukazuje, že při zpracování například zvuku se u synestetiků aktivují i oblasti odpovědné za vizuální vnímání. Nejde tedy o „představivost“, ale o skutečnou křížovou aktivaci neuronálních sítí.

Mozek, který si nechal víc spojení

Jedna z dominantních teorií tvrdí, že všichni se rodíme s bohatšími propojeními mezi smyslovými oblastmi. Během vývoje dochází k tzv. synaptickému prořezávání – nadbytečná spojení mizí. U synestetiků se část těchto spojů zachová.

Alternativní hypotéza mluví o snížené inhibici mezi oblastmi mozku – tedy že propojení existují u všech, ale u některých lidí nejsou dostatečně „utlumena“.

Synestézie tak není poruchou. Je to varianta v architektuře mozku.

„ChatGPT vám přepisuje mozek.“ Co ukázal experiment MIT a proč bychom se měli bát kognitivního dluhu

Co ukazují mozkové skeny

Výzkumy potvrzují, že synestetická spojení jsou konzistentní i po letech. Zobrazovací metody ukazují paralelní aktivaci více smyslových center. Jev se navíc často dědí, což naznačuje genetickou složku.

Zajímavé je, že synestézie se častěji objevuje u umělců a hudebníků. Ne proto, že by byla „zdrojem talentu“, ale protože propojenější mozková síť může usnadňovat asociativní myšlení.

Realita jako dohoda neuronů

Synestézie odhaluje zásadní věc: to, co považujeme za pevnou realitu, je konstrukce mozku. Smysly nejsou oddělené kabely vedoucí do jedné centrály. Jsou to vzájemně propojené sítě.

Jinými slovy – svět, který vidíme, slyšíme a cítíme, není objektivní. Je to interpretace. Synestézie není chyba v systému. Je to připomínka, že systém je flexibilní.

Co zůstává otevřené

Neexistuje jednotná odpověď na otázku, proč se synestézie u některých lidí projeví a u jiných ne. Není také jasné, zda existují „slabé“ formy, které si běžná populace neuvědomuje.

Probíhají studie, které zkoumají vztah mezi synestézií, kreativitou a neurodiverzitou. Zatím však neexistuje konsensus.

Proč si tak rádi komplikujeme život přílišným přemýšlením? Věda nabízí překvapivě jasnou odpověď

Mozek, který se učí i po smrti: co o tom opravdu ví věda

Když jde o všechno: co se děje v mozku pod tlakem – a proč někdo zpomalí čas, zatímco jiný zkolabuje

Proč lidský mozek miluje katastrofy: evoluční důvod, proč nás přitahuje konec světa

^{Zdroje: National Library of Medicine, Nature, APA, image ai generated leonardo ai}