Tyto struktury, které existují stovky milionů let a sdílíme je se zvířaty, by mohly samy o sobě vytvářet základní formy vědomí. Důkazy? Děti narozené bez kůry, které projevují emoce, a experimenty na zvířatech, která bez neokortexu dál vykazují vědomé chování.
1. Děti bez kůry, ale s emocemi
Nejpřekvapivější jsou lékařské případy: existují děti narozené bez většiny neokortexu. Podle starých učebnic by měly být ve vegetativním stavu, ale ve skutečnosti dokážou poznat blízké osoby, projevovat emoce a reagovat na hudbu. To naznačuje, že základní vědomí může vznikat i bez nejnovější části mozku, jen na základě starších, subkortikálních struktur.
2. Experimenty se zvířaty a subkortexem
Studie na savcích – od krys po kočky – ukázaly, že i po odstranění neokortexu zvířata dál vykazovala chování, které by se dalo interpretovat jako vědomé: hrála si, starala se o mláďata, učila se a vyjadřovala emoce.
Tato pozorování naznačují, že vědomí je mnohem rozšířenější fenomén a nemusí být vázáno pouze na složité kognitivní funkce.
3. Mozeček a elektrická stimulace
Nový výzkum se zaměřuje i na mozeček (cerebellum). Stimulace těchto archaických mozkových oblastí elektrickými impulzy dokáže vyvolat změny v emocích, smyslových vjemech, a dokonce zvíře probudit z narkózy nebo naopak uvést do bezvědomí. To potvrzuje, že subkortex a mozeček nejsou jen „přepínací stanice“, ale aktivní součásti generování naší reality.
Závěr: Co to znamená „být při vědomí“?
Nové objevy mění náš pohled na evoluci mozku a na to, co to znamená „být při vědomí“. Zdá se, že základ vědomí leží v nejstarších částech mozku, které sdílíme se zvířaty, zatímco neokortex jen přidává složitost a sebeuvědomění.
Tento objev by mohl mít obrovský dopad na léčbu poruch vědomí (např. koma) a naznačuje, že hranice mezi zvířecí a lidskou myslí není tak ostrá, jak jsme si dříve mysleli.
Myslíte si, že zvířata jsou si vědoma své existence více, než jim připisujeme?
Zdroje: The COnversation, Science Alert, PubMed, Nature.com, Foto: Pexels.com
