Poslední experimenty s měřením mozkové aktivity během lucidního snění naznačují, že během spánku se v mozku odehrávají procesy, které připomínají kvantové jevy – okamžité přeskoky informací, změny stavu a paradoxní propojení vzdálených oblastí.
1️⃣ Když se fyzika probouzí ve snu
V roce 2024 tým z University of Sussex provedl sérii experimentů, při nichž sledoval mozek účastníků ve fázi REM pomocí kvantových magnetometrů – extrémně citlivých zařízení schopných detekovat mikroskopické změny v magnetickém poli neuronů.
Výsledky ukázaly drobné, ale systematické „kvantové fluktuace“ v oblastech zodpovědných za vizuální představivost a prostorovou orientaci. Jinými slovy: neurony ve spícím mozku se někdy chovají tak, jako by sdílely stav na dálku – podobně jako kvantové částice.
Tento jev by mohl vysvětlovat, proč sny často překračují logiku času a prostoru. Mozek se totiž během snu nemusí řídit klasickou kauzalitou, ale stavem pravděpodobnosti – současně prožívá více „možných realit“.
2️⃣ Experiment, který překvapil i fyziky
Největší pozornost vyvolal experiment, při němž vědci požádali lucidní snílky, aby během snu provedli jednoduchý signál pohybem očí, zatímco jejich mozková aktivita byla měřena v reálném čase.
Během několika okamžiků se v EEG objevily náhlé vlnové změny – podobné kvantovým přechodům mezi energetickými stavy. Zajímavé bylo, že tyto přechody se odehrály přesně v momentě, kdy snící uvedli, že „uvědomili si sen“.
Pro některé fyziky to byl fascinující detail: mozek možná během snu spouští kvantovou koherenci, tedy krátkodobé sladění částic na úrovni, která obvykle mizí v teple živé tkáně. Pokud by se tento efekt potvrdil, šlo by o první důkaz, že vědomí může využívat kvantové procesy i mimo bdělý stav.
3️⃣ Hranice mezi snem a skutečností
Vědci zatím varují před přehnanými interpretacemi. Kvantové chování v mozku není důkazem „mystických“ schopností, ale může naznačovat, že biologické systémy dokážou krátkodobě udržet kvantovou stabilitu, podobně jako fotosyntéza u rostlin nebo navigace u ptáků.
Snění by tak mohlo být přirozeným prostorem, kde mozek testuje různé konfigurace reality – v prostředí bez smyslových omezení. To by vysvětlovalo, proč si sny pamatujeme jako současně reálné i neskutečné: mozek během nich doslova zkouší, jak funguje realita samotná.
Ať už jde o kvantovou interakci nebo ne, jedno je jisté – sny nám ukazují, že hranice mezi vědomím a fyzikou je tenčí, než jsme si mysleli.
Zdroje:
Hameroff, S., & Penrose, R. Consciousness in the Universe: A Review of the 'Orch OR' Theory. Physics of Life Reviews, 2014.
Tarlaci, S. Quantum Physics in Neuroscience and Psychology. NeuroQuantology, 2020.
University of Sussex Quantum Cognition Lab. REM Sleep and Quantum Coherence in the Brain. 2024.
Kyoto University Dream Research Center. Lucid Dream EEG Studies. 2023.
Tononi, G. Integrated Information Theory and the Boundaries of Consciousness. Nature Reviews Neuroscience, 2022.
National Institutes of Health. Biological Quantum Effects in Neural Systems. 2023.
