Kubou se šíří nová, děsivě levná syntetická droga zvaná "químico". Během pouhých několika měsíců proměnila tato látka stovky mladých životů v závislé trosky bez naděje a stala se tichou, ale smrtící epidemií.
Nová hrozba v ulicích Havany
„Nikdy jsme se s ničím podobným nesetkali,“ přiznává Elizabeth Céspedes, ředitelka oddělení pro léčbu závislostí při kubánském ministerstvu zdravotnictví. Z původně ojedinělých případů se stala celonárodní krize. Na veřejnosti kolují videa, která ukazují mladé Kubánce ve stavu téměř úplné ztráty kontroly nad tělem i myslí.
Droga se na ostrově objevila teprve nedávno, ale šíří se rychle. Kubánské úřady ji označují za zdravotní i společenskou hrozbu a snaží se situaci zvládnout, i když přiznávají, že chybí přesná data i potřebná infrastruktura.
Co se skrývá pod názvem „químico“
Pod exotickým názvem se neskrývá jediná látka, ale nebezpečný koktejl syntetických sloučenin – obvykle směs léků na epilepsii, uklidňujících přípravků a anestetik. V nelegálních laboratořích se tyto látky rozprašují na sušené byliny nebo papírky, které se poté kouří.
Podle Héctora Ernesta Gonzáleze z kubánského protidrogového programu má každý „papelito“ (malý papírek) účinek až stonásobně silnější než THC v marihuaně. Cena? Pouhých 100 kubánských pesos – zhruba 6 korun. Levnější než cigarety, a proto snadno dostupné i pro chudé mladé lidi.
Epidemie bez statistik
Na rozdíl od jiných zemí Kuba oficiálně nesleduje statistiky o závislostech ani o počtu předávkování. To znamená, že nikdo přesně neví, kolik lidí už droga zasáhla. Sociální sítě ale zaplavují videa, která ukazují rozsah problému: mladí lidé v katatonických stavech na ulicích, v parcích, u škol i zastávek.
Podle pastora Rotyama Castra, který provozuje malé odvykací centrum v Havaně, už nejde o problém „ulice“. Závislými se stávají umělci, studenti, dělníci i kuchaři. „Přicházejí ke mně lidé, kteří kouřili 10 až 15 papírků denně,“ říká. „Někteří pláčou, že nedokážou přestat.“
Kubánská vláda začala jednat až koncem roku 2024. Zpřísnila tresty za výrobu a distribuci drog a spustila osvětové kampaně v nejvíce postižených čtvrtích Havany. Tyto tzv. barriodebaty mají mladé varovat před riziky, ale podle kritiků jde o povrchní opatření, která neřeší příčiny krize – chudobu, beznaděj a nedostatek psychologické pomoci.
Společnost v krizi
Závislost na „químicu“ se stala symbolem hlubších trhlin kubánské společnosti. Mladí lidé, kteří nemají přístup k práci, vzdělání ani budoucnosti, utíkají do světa levných drog. Zatímco ve Spojených státech umírá ročně přes 100 000 lidí na předávkování fentanylem, Kuba se teprve učí rozpoznávat první fáze podobné katastrofy.
„Na tuto bitvu nejsme připraveni,“ přiznává pastor Castro. „Ale nemůžeme se odvrátit.“
Naděje v malých centrech
Právě dobrovolná detoxikační centra jako to jeho zůstávají pro mnoho mladých jedinou nadějí. Spojují víru, komunitu a základní terapii, protože státní systém odvykání téměř neexistuje. Přesto i tato místa mají své limity – chybí lékaři, finance i léky.
Kuba tak čelí tiché katastrofě, která se nešíří zbraněmi, ale kouřem z papírku. A jak varují odborníci, pokud se situace rychle nezmění, může se z drogové hrozby stát nová společenská epidemie.
Zdroj: Daily Galaxy, Reuters, Ciber Cuba, AFP
