• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Vesmír

28. února po západu Slunce zvedněte hlavu k obloze: nabídne opravdu nečekanou podívanou

Jednou za čas se pohyb planet promítne na naši oblohu tak, že vznikne výjimečný obrazec. Nejde o dramatickou kosmickou událost, ale o vzácnou hru perspektivy. Právě takový večer nás čeká 28. února – a stačí se jen podívat vzhůru.

18. 2. 2026

Na konci února se na večerní obloze objeví šest planet současně. Venuše, Jupiter, Saturn, Merkur, Uran a Neptun budou z našeho pohledu sdílet stejný výsek oblohy. Média mluví o „mimořádném zarovnání“. Ve skutečnosti jde o krásnou ukázku geometrie sluneční soustavy – a o připomínku toho, jak snadno nás může perspektiva zmást.

Co je to vlastně „planetární zarovnání“

Termín zní dramaticky. Planety se však fyzicky nestaví do přímky v prostoru.

Všechny planety obíhají kolem Slunce přibližně ve stejné rovině – tzv. rovině ekliptiky. Když se z pohledu Země několik z nich promítne do stejného směru na obloze, vzniká iluze „zarovnání“.

Nejde tedy o kosmické seskupení v jedné přímce. Jde o projekci na naši oblohu. NASA to přirovnává k závodní dráze: stojíme na jedné z drah a díváme se po směru oběhu ostatních „závodníků“.

Které planety uvidíme 28. února

Viditelnost závisí na jasu a výšce nad obzorem.

Pouhým okem:

  • Venuše – extrémně jasná, téměř nepřehlédnutelná

  • Jupiter – dominantní světlo večerní oblohy

  • Saturn – méně výrazný, nažloutlý

  • Merkur – nízko nad horizontem, největší výzva

S optikou:

  • Uran – slabý, vyžaduje tmavou oblohu a dalekohled

  • Neptun – pouze dalekohledem nebo menším teleskopem

To je dohromady šest planet.

Pro srovnání: sedmiplanetární seskupení nastalo loni, kdy byl viditelný i Mars.

Kdy a kam se dívat?

Nejlepší čas je přibližně hodinu po západu Slunce.

Směr:

  • západ / jihozápad pro Merkur, Venuši, Saturn

  • výše na jihozápadě Uran

  • Jupiter bude viditelný více na východní části oblohy

Planety seřadí do jemného oblouku podél ekliptiky. A klíčový detail - Na rozdíl od hvězd neblikají. Jejich světlo je stabilní.

Proč je to vzácné?

Jednu nebo dvě planety vidíme běžně. Tři nebo čtyři současně už méně často. Šest v relativně krátkém časovém okně je skutečně zajímavé.

Ale pozor – nejde o jednodenní událost. Viditelnost trvá týdny, v tomto případě od konce února do začátku března.

Proč Merkur a Venuše mizí rychle

Merkur oběhne Slunce za pouhých 88 dní. Je tedy viditelný jen krátce při tzv. elongaci – kdy se na obloze dostane dostatečně daleko od Slunce. Venuše má podobný problém – také obíhá blíž Slunci než Země. Proto je kombinace těchto dvou s vnějšími planetami tak efektní.

Když planeta ztrácí dech: astronomové sledují světy, kterým uniká atmosféra do kosmu

Reálná místa ze stříbrného plátna (3): Cliffs of Moher – irské útesy, které ukrývaly temnou kapitolu světa Harryho Pottera

Když se zdá, že je obloha výjimečně bohatá: Proč některé roky působí kosmicky „silnější“ než jiné

Tři planety, dvě slunce, jeden vesmírný paradox: astronomové našli systém, který připomíná legendární problém tří těles


Zdroj: NASA, ESA, Space, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Tunguska 1908: Největší kosmický výbuch moderní historie - tajemství exploze silnější než atomová bomba

Ropa si cestu najde. Plyn ne. Proč je světové LNG křehčí, než si myslíme – a co to může znamenat pro Česko

Itálie má také svůj „meč v kameni“: Toskánská legenda je starší než slavný Artuš – a zná ji jen málokdo

Kláštery na hraně nebe: Proč mniši postavili své domovy na vrcholcích skal

Když mozek popře vlastní tělo: Nejvzácnější poruchy lidské identity, o kterých jste zřejmě nikdy neslyšeli

Nejčtenější články

Dům, kde bydlí jen vítr a papuchalci. Příběh „nejosamělejšího domu světa“ je jiný, než si myslíte

Perský záliv: Proč se právě tady opakovaně rozsvěcují pojistky světové bezpečnosti

Hormuzský průliv: Úzké hrdlo světové ropy, které může změnit ceny rychleji než sankce i diplomacie

Legenda o králi, který se přežral k smrti: co skutečně zabilo švédského panovníka Adolfa Frederika

Jednou takto skončí i Slunce: Jak opravdu umírá hvězda podobná té naší

Vesmír

Objev století: Vědci poprvé vyfotili zrození nové planet (foto uvnitř)

NASA hlásí: Jsme o krok blíž k přesvědčení, že na Marsu je život

Seznamte se s Tylosem: Planetou, kde prší železo

Zelená pro mimozemský život: Vědci našli stavební kameny života u Saturnu!

Poplach v NASA. K Zemi se přiblížil asteroid silnější než bomba z Nagasaki: Spustil obranný plán

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ