Částice byla tak extrémně energetická (220 PeV), že překonala všechny dosavadní rekordy. Vědci se domnívají, že tato mikroskopická událost by mohla být posledním výdechem zanikající černé díry zrozené hned po Velkém třesku.
Nejzáhadnější částice ve vesmíru
Neutrina jsou zvláštní. Jsou téměř bez hmotnosti, bez elektrického náboje a mohou prolétat celými planetami, aniž by se s čímkoli srazila. Každou sekundu jich miliardy procházejí našimi těly – a my si toho ani nevšimneme.
Tato konkrétní částice, zachycená teleskopem KM3NeT umístěným hluboko pod mořem u pobřeží Sicílie, však byla naprosto výjimečná.
Její energie byla vypočtena na neuvěřitelných 220 petaelektronvoltů (PeV) – hodnotu, kterou nedokáže vyprodukovat žádný pozemský urychlovač. „Je to, jako kdyby k nám z hlubin vesmíru přiletěl mikroskopický blesk,“ popsal jeden z fyziků z MIT.
Podmořský teleskop, který „slyší“ ticho vesmíru
KM3NeT (Kubický kilometr neutrinového teleskopu) tvoří síť tisíců optických senzorů, které sledují slabé záblesky světla, jež vznikají, když neutrino náhodně interaguje s molekulou vody. Takové události jsou extrémně vzácné – ale právě ty umožňují vědcům nahlédnout do nejvzdálenějších koutů vesmíru.
Detekce z roku 2023 překonala veškeré dosavadní rekordy, dokonce i slavný nález projektu IceCube na Antarktidě, který v roce 2013 zachytil částici s energií „pouze“ 6 PeV. Vědci si lámou hlavu: co mohlo vyprodukovat něco tak extrémního?
Poslední výdech prapůvodní černé díry
Tým fyziků z Massachusetts Institute of Technology přišel s hypotézou, která zní jako z vědecké sci-fi: neutrino by mohlo pocházet z prvotní černé díry, která se právě rozpadla při svém zániku.
Takové mikroskopické černé díry se měly zrodit krátce po Velkém třesku – menší než atom, ale s nesmírnou hustotou.
Podle teorie fyzika Stephena Hawkinga ztrácí černé díry časem hmotu prostřednictvím tzv. Hawkingova záření.
A když se zmenší na kritickou velikost, explodují – a uvolní obrovské množství energie včetně vysoce energetických částic, jako jsou právě neutrina.
Pokud je tato teorie správná, pak mohlo k výbuchu dojít přibližně 2 000 astronomických jednotek od Země – tedy na samém okraji naší Sluneční soustavy, někde v oblasti Oortova oblaku.
Důkaz o temné hmotě – nebo o něčem ještě podivnějším?
Tento objev může mít zásadní dopad na chápání temné hmoty, která tvoří asi 85 % veškeré hmotnosti vesmíru, ale zůstává pro nás neviditelná. Někteří vědci se domnívají, že prvotní černé díry by mohly být právě jednou z jejích forem.
Pokud by se potvrdilo, že zachycené neutrino skutečně pochází z její exploze, znamenalo by to první přímý důkaz o existenci těchto „temných“ objektů“ – a možná i klíč k pochopení, jak se náš vesmír zrodil.
Nová éra kosmické fyziky
Zatím zůstává jisté jen jedno – vesmír nás opět překvapil. „Taková událost se možná děje jednou za tisíc let,“ říkají vědci z KM3NeT.
Ať už tato částice pochází odkudkoli, je poselstvím z nejhlubší minulosti vesmíru – z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Možná jsme právě zaslechli poslední ozvěnu z prvních okamžiků po Velkém třesku.
Zdroje: MIT News – Primordial Black Hole Neutrino Hypothesis (2025), KM3NeT Official – Mediterranean Neutrino Telescope Discoveries, Earth.com – Record-Breaking Ghost Particle Found in Italy, NASA – Neutrino Research and Cosmic Phenomena, European Physical Journal – Hawking Radiation and Black Hole Evaporation Studies
