Co tvrdí vědci (a co ne)
Když naplníte obří rezervoár desítkami miliard tun vody, přesunete hmotu po povrchu planety. Změní se moment setrvačnosti Země – podobně jako když krasobruslař natáhne ruce a zpomalí rotaci.
Důsledek? Nezanedbatelné pro geofyziky, mikroskopické pro běžný život.
NASA/JPL dlouhodobě ukazuje, že redistribuce vody (ledy, oceány, rezervoáry) může měnit rychlost rotace i polohu rotační osy.
Pro přehradu Tří soutěsek publikovaly populárně-naučné i odborné rozbory výpočty vycházející z dřívější práce Benjamina Fonga Chaa (NASA/GSFC): při plném stavu rezervoáru by se den prodloužil cca o 0,06 mikrosekundy (60 miliardtin sekundy) a pól by se posunul zhruba o 2 cm.
To je “hodně” na lidskou stavbu, ale málo ve srovnání s přírodními událostmi (viz níže).
Kontext: příroda s námi hýbe víc
Velká zemětřesení přesunou hmotu skokově a efekt je často silnější než u nádrží.
Např. Japonsko 2011 (M9, Tóhoku) – zkrácení dne asi o 1,8 µs a posun osy; u Sumatry 2004 NASA rovněž kvantifikovala změny rotace.
Dlouhodobě pak rotaci zpomalují přílivy a nově i klimatická změna.
NASA v r. 2024 upozornila, že tání ledů a přelévání vody může v tomto století prodloužit den až o ~2,6 ms/století, tedy o řádově větší efekt než jediná přehrada.
Medialní boom: „Stavba posunula osu Země“? Jak číst titulky
Ano, posun osy (přesněji polohy rotační osy vůči zemskému tělesu) o řád centimetrů je v principu reálný a ve shodě s fyzikou i družicovými měřeními hmoty (GRACE).
U tak malých hodnot ale mluvíme o jemném „meandrování“ osy v čase pod vlivem mnoha zdrojů, nejen jediné nádrže.
Délka dne: u Tří soutěsek vychází prodloužení o ~0,06 µs.
Některé články přitom nesprávně zaměňují znaménko (uvádějí „zkrátilo“).
Správně: víc hmoty dál od osy → větší moment setrvačnosti → pomalé zpomalení rotace → delší den.
Nejde o jednu přehradua: globální stopa vodních děl
Nová analýza prezentovaná AGU (2025) ukazuje, že globální výstavba přehrad v různých obdobích měřitelně přispěla k driftu pólů – nejde tedy o unikát jedné stavby, ale o souhrnný efekt mnoha nádrží.
Co z toho plyne pro nás?
Vědecky: je to skvělá demonstrace, jak je Země dynamický systém – i „maličkosti“ v rozložení hmoty jsou zachytitelné přesnými metodami.
Mediálně: titulky typu „stavba pohnula Zemí“ jsou svůdné, ale je fér dodat: měřítko je zanedbatelné pro každodenní život.
Politicky/klimaticky: z dlouhodobého pohledu klimatická redistribuce vody ubírá či přidává řádově větší setrvačné změny než jediná přehrada; infrastruktura je „jen“ malý, ale poučný dílek skládačky.
Mini-FAQ:
Zkrátila, nebo prodloužila se délka dne?
→ U Tří soutěsek prodloužila o cca 0,06 µs (rotace se nepatrně zpomalila).
O kolik se posunula osa?
→ O řád centimetrů (cca 2 cm je často citovaná hodnota z výpočtů). V globálním rozpočtu je to maličkost a navíc se osa přirozeně „toulá“ i z jiných důvodů. Je efekt jedné nádrže důležitý?
→ Pro vědu ano (ověřuje teorii a kalibrace), pro běžný život ne. Větší dopady mají zemětřesení či klimatická redistribuce vody.
Zdroje: NASA, Science Focus, IFL Sience, Foto: Wikimedia Commons
