Extrémní chlad zůstává připomínkou, že klima planety je složitý a dynamický systém, nikoli jednoduchá křivka.
Měření z vesmíru
Data pocházejí z družic NASA Terra a Aqua, které pomocí infračervené spektroskopie sledují teplotní mapy ledových mas.
Rekord byl naměřen v oblasti Východoantarktického plató Dome Fuji, přibližně 3 800 metrů nad mořem.
Teplota zde klesla na hranici, při níž molekuly vzduchu ztrácejí pohyblivost a vzniká tzv. superinverzní vrstva, izolující chlad u povrchu.
Nový rekord, staré otázky
Zatímco povrchová teplota klesla na rekordní minimum, průměrné teploty Antarktidy dlouhodobě stoupají.
Podle zprávy European Space Agency (ESA, 2024) dochází k paradoxnímu jevu – lokální mrazy sílí, zatímco celková masa ledu ubývá.
Vysvětlením je změna cirkulace vzduchu a proudění oceánů, které vytvářejí extrémní výkyvy.
Význam pro klimatické modely
Tyto extrémy pomáhají zpřesnit limity fyzikálních modelů atmosféry.
Chladné kapsy, jako je oblast Dome Fuji, slouží jako přirozené laboratoře pro testování mezí tepelné stability Země.
Pochopení těchto jevů může přispět k lepšímu predikování globálního rozptylu energie – tedy i k odhadu, jak planeta reaguje na oteplování.
Země je živá
Záznam o nejchladnějším bodu planety nezpochybňuje oteplování – naopak připomíná, že klimatický systém není lineární. Země se chová jako živý organismus s cykly, které střídají extrémy chladu i horka.
Rozumět oběma pólům znamená rozumět celku.
Zdroje
Scambos, T. A. et al., Ultralow Surface Temperatures in East Antarctica From Satellite Thermal Infrared Mapping: The Coldest Places on Earth, Geophysical Research Letters, 2018, DOI: 10.1029/2018GL078133
Turner, J., Lu, H., King, J., Marshall, G. J., Phillips, T., Bannister, D., & Colwell, S., Extreme Temperatures in the Antarctic, Journal of Climate, 2021, DOI: 10.1175/JCLI-D-20-0538.1
