• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Když lékaři „léčili“ mozek alkoholem. Temná historie lobotomie, na kterou se snažíme zapomenout

Dnes si lobotomii spojujeme s krutostí, nevědomostí a naprostým selháním medicíny. Jenže ve své době byla považována za průlomovou léčbu.

7. 1. 2026

Lékaři při ní doslova ničili části mozku – někdy je rozrušovali kovovým nástrojem, jindy do otevřené mozkové tkáně nalévali čistý alkohol. A svět jim za to tleskal.

Touha „opravit“ mysl za každou cenu

Na přelomu 19. a 20. století byla psychiatrie v krizi. Ústavy byly přeplněné, pacienti trpěli halucinacemi, depresemi, agresí nebo stavy, které dnes označujeme jako psychózy či PTSD. Účinné léky neexistovaly.

V této atmosféře vznikla myšlenka, že když mozek způsobuje problém, stačí jeho část odstranit nebo poškodit.

Inspirací byla prastará praktika trepanace – vrtání otvorů do lebky, známá už z neolitu. Z ní se zrodila moderní, a přesto děsivě primitivní metoda.

První pokusy: od psů k lidem

Švýcarský lékař Gottlieb Burckhardt byl jedním z prvních, kdo se odvážil zasáhnout přímo do mozku pacientů. V 90. letech 19. století odstranil části mozkové kůry šesti lidem trpícím halucinacemi a agresí.

Čtyři přežili. Byli „klidnější“. Dva zemřeli.

Lékařská obec jeho experimenty odsoudila – ale myšlenka nezmizela. Jen čekala na lepší marketing.

Nobelova cena za zničené mozky

Ve 30. letech přišel portugalský neurolog António Egas Moniz s metodou zvanou leukotomie. Do lebky vyvrtal otvor, zavedl nástroj do čelních laloků a mechanicky přerušil nervová spojení. Poté do mozku nalil absolutní alkohol, aby zničil zbylou tkáň.

Výsledky byly… rozporuplné. Někteří pacienti byli klidnější. Mnozí však ztratili osobnost, emoce, schopnost samostatného života.

Přesto Moniz v roce 1949 obdržel Nobelovu cenu za medicínu.

Lobotomie jako sériová výroba

Americký lékař Walter Freeman posunul věc ještě dál. Zjednodušil zákrok natolik, že jej bylo možné provést během několika minut – bez operačního sálu.

Stačilo nástroj připomínající sekáček na led zavést do mozku skrz oční důlek. Jediným pohybem přerušil spojení čelního laloku se zbytkem mozku. Freeman dokázal takto provést až 20 lobotomií za den.

Celkem jich má na svědomí přibližně 4000. Poslední skončila smrtí pacienta v roce 1967.

Ženy, děti a „nepohodlní“

Lobotomie nebyla vyhrazena těžce nemocným. Podstupovaly ji ženy označené za „neposlušné“, děti s poruchami chování i váleční veteráni trpící tím, čemu dnes říkáme PTSD.

Známým případem je Rosemary Kennedy, sestra budoucího prezidenta. Po zákroku ztratila schopnost mluvit i chodit a zbytek života strávila v ústavu – skrytá před světem.

„Živí zombie“

Část pacientů se po lobotomii skutečně uklidnila. Ale cena byla obrovská. Mnozí se změnili v apatické, emočně ploché bytosti, neschopné samostatného fungování. Paměť, osobnost i vůle zmizely.

Lobotomie neléčila. Jen umlčela.

Konec jedné iluze

V 50. letech se objevily první antipsychotické léky. Medicína pochopila, že mozek není stroj, který lze opravit destrukcí. Lobotomie postupně zmizela – alespoň v Evropě a USA.

Zůstala po ní otázka, která dodnes mrazí: Kolik utrpení dokáže společnost ospravedlnit, když věří, že jde o pokrok?


Zdroj: National Library of Medicine, Britannica, Smithsonian Magazine, img ai generated Leonardo AI

Nejnovější články

Tunguska 1908: Největší kosmický výbuch moderní historie - tajemství exploze silnější než atomová bomba

Ropa si cestu najde. Plyn ne. Proč je světové LNG křehčí, než si myslíme – a co to může znamenat pro Česko

Itálie má také svůj „meč v kameni“: Toskánská legenda je starší než slavný Artuš – a zná ji jen málokdo

Kláštery na hraně nebe: Proč mniši postavili své domovy na vrcholcích skal

Když mozek popře vlastní tělo: Nejvzácnější poruchy lidské identity, o kterých jste zřejmě nikdy neslyšeli

Nejčtenější články

Dům, kde bydlí jen vítr a papuchalci. Příběh „nejosamělejšího domu světa“ je jiný, než si myslíte

Perský záliv: Proč se právě tady opakovaně rozsvěcují pojistky světové bezpečnosti

Hormuzský průliv: Úzké hrdlo světové ropy, které může změnit ceny rychleji než sankce i diplomacie

Legenda o králi, který se přežral k smrti: co skutečně zabilo švédského panovníka Adolfa Frederika

Jednou takto skončí i Slunce: Jak opravdu umírá hvězda podobná té naší

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ